15. únor – Den státnosti Republiky Srbsko |
V tento den začalo před 207 lety období v dějinách známé jako srbská revoluce, čímž vyvrcholil srbský odboj za konečné osvobození od turecké nadvlády. V roce 1835 byla téhož dne v tehdejším srbském knížectví vyhlášena první srbská ústava, která je dle náboženského svátku „Sretenje Gospodnje“ nazývána také Sretenjská ústava. 15. únor je proto kvůli významu těchto událostí pro srbský stát oslavován jako Den státnosti Srbska. První srbské povstání 15. února 1804 ve vesnici Orašac vedl Djordje Petrović – Karadjordje. Do osvobození Bělehradu začátkem roku 1807 vybojovali povstalci řadu vítězství nad janičárskými a císařskými vojsky v bitvách u Ivankovce, Deligradu, Mišaru, na Suvodole či v Bělehradě… V nadcházejícím období zorganizovali státní správu a zřízení silně vojenského charteru. Přestože povstání bylo v roce 1813 potlačeno, stalo se oporou a impulsem dalšího pokračování a roku 1815 začalo Druhé srbské povstání. Úspěchy Prvního a Druhého srbského povstání umožnily, aby za vlády knížete Miloše Obrenoviće byly položeny základy moderního srbského státu. Dochází ke zrušení feudalismu, byla institucionalizována státní správa a v hospodářství se vedle obchodu a řemesel objevily počáteční formy industrializace a bankovnictví. Začíná období obrody kultury a osvěty. Srbská ústava byla vyhlášena 15. února 1835 v Kragujevci. Nejvyšší právní akt státu vypracoval tajemník knížete Miloše Obrenoviće Dimitrije Davidović podle vzoru nejliberálnějších evropských ústav. Ústava měla 14 kapitol a 142 článků, které Srbsko definují jako nezávislé knížectví rozdělené na kraje, okresy a obce. Bylo zavedeno 5 ministerských resortů (popečiteljstva) – spravedlnosti, vnitra, financí, vojenských a zahraničních věcí a školství. Ústava upravovala postavení knížete, Správní rady (Praviteljstvujušči sovjet) a Sněmovny (Skupština). Záhy však byla srbská Ústava zrušena kvůli protestům Turecka, Rakouska a Ruska, které ji považovaly za příliš liberální. V následujícím období bylo „Staré Srbsko“ územím odlišných zájmů a úsilí tehdejších impérií, které bránily obnovení srbského státu na Balkáně. Proto je Srbsko mezinárodně uznáno až na Berlínském kongresu v roce 1878. První srbské povstání je však považováno za počátek duchovní a státní obrody srbského národa. Těžce získanou státnost Srbsko zabudovalo nejdříve do základů Království Srbů, Chorvatů a Slovinců z roku 1918 resp. Království Jugoslávie a po druhé světové válce vzniká na těchto základech v roce 1945, nový stát Socialistická Federativní Republika Jugoslávie (původně FNRJ). V devadesátých letech minulého století díky svému odporu proti násilnému rozbíjení státu a úsilí o zachování společného státu s Černou Horou vyhlašuje Srbsko jako poslední z šesti jugoslávských republik Jugoslávie nezávislost. V období srbské revoluce vznikaly také první formy organizovaných ozbrojených sil budoucího srbského státu, proto je svátek Sretenje oslavován i jako Den Armády Srbska, což symbolizuje hlubokou propojenost těchto dvou složek (státu a vojska) v srbské státotvorné tradici.
Přátelé Srbů na Kosovu o.s. (únor 2011)
|